Díky

Díky všem co sem trvale nakukují, kdo mě zná, ví, že už delší dobu prožívám trochu náročnější období a že mi není zrovna moc do zpěvu. Víc psát časem asi zase budu, ale teď na to opravdu nemám moc kapacitu!  Chvilku je to lepší, chvilku zase horší, ale obecně se mi moc psát nechce. Stále ještě pracuji na Pejscích pro Unicef o kterých jsem tu vlastně ještě vůbec nepsala. Letos je to pro mě přiznám se větší starost než radost, ale myslím, že se všichni moc povedli a že se snad zase za nějaký ten penízek vydraží. Takže tímto bych Vás moc ráda na festival pozvala, letos se uskuteční 16.6.2012 v Letním kině v Tišnově. Fotogalerii pejsků najdete zde. Já se tam snad letos ukážu (pokud zase neonemocníme nebo na nás nespadne meteorit :-)). Jinak máme doma čtyřleťáka heč! Narozeniny prožil bohužel zavřený doma, ale snad mu to vynahradíme v létě!

Jinak se poslední době věnuji trochu více korálkům. Jedna věc, která mi poslední dobou udělala radost je toto:

 Jediné co mě mrzí je, že se zatím na fleru neprodalo vůbec nic ... :-( občas mám vše chuť vymazat a rozdat, ale asi ještě chvilku počkám ....

Klaun

Včera měl Matýsek svátek. Tradičně jsme slavili. Maty si přál pizzu a palačinky, tak je měl. Pizzu jsme objednali a myslím, že to bylo vcelku fajn. Jen mě mrňous poslední dobou štve. Neuklízí a vůbec se mi často nelíbí jak se chová (i když v zásadě je hodný). Tak na něj poslední dobou často křičím, často přemýšlím, čím to je, že se tak chová jen ke mně. Jinak měl snad Matynek radost, nějaké dárečky dostal už dopředu, tak toho ode mě a od Ondry dostal míň, ale další dárky dostal od babičky, takže ošizený se určitě necitil. A proč se dnešní příspěvek jmenuje klaun? Mrkněte co měl ten náš prďola na oslavě oblečeno :-) Masku měl hlavně proto, že nám utekl karneval ve školce.

A tady už dárek od maminky v praxi :-)

Úplně první obrázek, sluníčko už bylo takové rozplatlané (obrysy jsem dělala, ale samozřejmě já), ale i tak mu to docela šlo!

Občas ...

… potřebuje člověk slyšet, že to jaký je, co dělá nebo se chová má nějaký smysl. Tato zprávička mi přišla v půlce října na facebook (tedy měsíc a půl po tom, co jsem se vrátila do práce). Zprávu jsem objevila bohužel až v lednu, nechodily mi informační maily, a ani se neobjevila mezi novými  …. Člověka to přirozeně moc potěší, zvlášť když jsem dotyčnému ukončovala studium. Jinak se mi už mnohokrát potvrdilo, že je lepší nic nečekat, a to dokonce i od lidí, od kterých byste to čekat i mohli.

Miminečko

Tak jsem si po moooooc dlouhé době zase jedno moc, moc krásné a voňavé pochovala :-) Alžbětka od jedné fajn kolegyňky v práci.

Trápení

Ty moje zuby ….. ach jo :-( minulý týden, jak jsem už psala, jsem absolvovala operaci dásní, žádný medík to není, nebyl a nebude. Vzhledem k tomu, že se také od pondělí trápím v práci, je to všechno tak úměrně na hovno. Pusa mě bolí, přestává bolet fakt jen po malinkých částech a vidina úplného zlepšení (dle informace kolegyňky z práce, jejíž manžel absolvovat de facto totéž) je ještě tak týden/14 dní. Málokdo si asi dovede představit, co je to za strašnou bolest. Mám poměrně vysoký práh bolestivosti a v tomto ohledu mě nic moc nerozhodí, ale tohle jsem si zobla dobře … Nejhorší na tom je, že mi téměř nic nezabírá. Láduju do sebe vitamíny, léky od bolesti a furt to není nic moc. Kolik peněz jsem tento měsíc nechala v lékárně raději ani nepočítám. Dnes jsem byla na kontrole, kde mi vytáhla dr. tři stehy a asi tři tam ještě nechala na příští týden. Tak jsem si řekla, že se budu muset za tohle setsakramentsky velké trápení moc, moc, moc odměnit.

Zuby, zoubky, zoubečky

Mahynka to tady zase trochu zanedbává. Omluvou je mi však rozřezaná pusa. Ve čtvrtek jsem absolvovala druhou operaci dásní s tím, že nevím, jestli mě nečeká ještě jedna. Tajně doufám, že ne, ale nevím. Moje milá paní dr. se nakonec rozhodla mi pusu rozřezat a sešít jinou technikou než měla původně v plánu. No uvidíme. Hej mi moc není – hlavně, že jsem říkala, že se vcelku na to nicnedělání i těším - jak budu koukat na filmy, nebudu muset nic dělat J,  dítě bude spát u babičky atd. No, nakonec to tak i bylo/je, ale ta bolest teda za to nestála/nestojí. Ještě podotknu, že bolest obvykle snáším dobře .....abych objasnila – dr. mi odřízla kus tkáně na patře, kterou mi všila dole pod zuby …. Šití ani nebolí, ale to patro pekelně. Mám na to sice nějakou spešl mastičku (za úžasných 253,- Kč  - dr. říkala, že prý bude stát asi 140,- … jo a je toho celých 5g), která má sloužit jako obvaz, ale nějak moc to tam nedrží… otok naštěstí tentokrát není tak strašný, ani tentokrát nevypadám jako po domácím násilí, ale nebudu Vás dále zahlcovat podrobnostmi a jdu si raději zobnout další ibáč.

Když slavíme tak ...

Šůrujeme (kocour dohlíží na pečlivost) ....

 Gratulujeme ....

Máme radost z dárků ...

 Dlabeme ....

 A proč to všechno děláme? Protože se máme rádi!